Umořila vás letní vedra?
Umořila vás letošní vedra? Nechce se vám už opékat na přecpaných plážích? Toužíte po dobrodružné dovolené a vzrušujícím lovu? Pak už na nic nečekejte a vydejte se za polární kruh na Lofoty za rybolovem! Zažijete dny a hlavně noci strávené na moři obestírajícího neposkvrněnou hornatou přírodu a možná se vám vybaví obrázky pravěké krajiny od Zdeňka Buriana. Uvidíte ponuré a melancholické hřebeny hor zanořujícících se do nekonečných vod na nesčetných ostrůvcích a zahalených padajícími cáry mlh. A pokud budete mít štěstí a vysvitne nízko položené slunce, což se v letních měsících zajisté stane, pak se odkryje jediněčná severská scenerie v různobarevných odstínech, a to ve dne i v noci. Na Lofotech totiž slunce v létě nikdy nezapadne a tak si můžete vychutnat boj s treskou v záři půlnočního slunce.
Ostrovy Lofoty leží v severním Norsku nad severním polárním kruhem a jsou omývány vodami Atlantiku. My jsme zvolili dopravu v kombinaci auto a trajekt. Cestovali jsme ve třech lidech nonstop dva dny a dvě noci 2800 kilometrů. Tento způsob dopravy je jen pro otrlé jedince a zdatné řidiče, zvláště pokud máte jako my zakoupené lístky na trajekt předem a víte, že musíte urazit téměř bez přestávky 2000 kilometrů a pak budete mít hodinu rezervu před naloděním. Zkrátka nikde nesmíte chybně odbočit, natož pak zabloudit. Švédské i norské silnice jsou ale dokonale značené, ve výborném stavu a nikdo z řidičů si nedovolí překročit povolenou rychlost. Pokuty jsou zde hodně vysoké. Cestou napříč severním Norskem nelze nepotkat soby, losy, lovící lišky, ti všichni ovšem pravidla silničního provozu zásadně nedodržují.
My jsme se na Lofotech ubytovali v klasické norské dřevostavbě zvané „ rorbu“, což je červený rybářský domek, který dříve sloužil pro ubytování sezonních rybářů. Dnes tato typická dřevěná obydlí majitelé pronajímají turistům. Dostali jsme k dispozici motorovou loď v délce asi 6 metrů a dále místnost, tzv rybárnu filetárnu s přilehlým mrazícím boxem velikosti asi 2x3 metry. No a tak jsme mohli vyrazit na moře vyzbrojeni speciálními pruty na mořský rybolov, všemi těmi pilkry, gafy a noži a zachumláni do nepromokavých overalů pro „ mořské vlky.“ Tou hlavní součástí výbavy ovšem byl echolot a družicová navigace GPS a samozřejme podrobné mapy pobřeží. Echolot je ultrazvukový přístroj, který zakresluje profil mořského dna a přítomnost hejna ryb. Bez tohoto zázraku je lov o pouhopouhé návodě. My jsme však jeli na „ tutovku.“ Já jsem rybářský prut dostala do rukou prvně v životě a ze začátku jsem jej držela „jako prase kost,“ ale stejně mi na něj nastoupila osmdesáticentimetrová rybička. Lovili jsme hlavně ryby treskovité – tresku tmavou zvanou keler, tresku obecnou tzv. obecňačku, tresku brosmu a mníka a kolega se specializoval na odchyt tresky zvané catfisch neboli kočky. Naše největší exempláře kelerů měřily 125, 121 a 119 centimetrů. Někdy lov probíhal za velmi tvrdých podmínek, to když vlny vysoké 1,5 metru s naší bárkou kymácely tak, že jsme se neudrželi na nohou, do lodi cákála voda a my přemýšleli, jestli budeme zvracet ze strachu o život či z kinetozy nebo jestli vypneme mozek a necháme plně rozvinout potlačené lovecké pudy. Rozhodli jsme se samozřejmě pro to druhé a rybky velké jako telata poslušně „nastupovaly do výtahu“ a mnohdy po velmi vyrovnaném souboji byly vyrvány gafem do lodi, kde byly jedním šmahem zbaveny života. Ve filetárně pak byly odborným způsobem odříznuty filety a ještě odbornějším způsobem z filetů stažena kůže. No a pak se porcovalo, vzduchotěsně narovnávalo do připravených hliníkových krabic a šup s nimi do minus 22 stupňů Celsia. Tam filety čekaly až do našeho odjezdu, kdy byly zabaleny do polystyrenových krabic a ve zmraženém stavu v množství 80 kg přivěženy do Liberce.
Chtěli bychom poděkovat panu Milanu Švadlenovi a jeho cestovní kanceláři za výborné a cenné rady, za zprostředkování a zajištění skvělé výpravy.
A nakonec jeden skvělý recept na přípravu norské tresky, po jejímž požití možná zažijete alimentární orgasmus!
1 kilo tresky naporcované asi na centimetr a půl tlusté plátky
jogurt bílý
čerstvý zázvor velikosti 3x3 cm nastrouhaný
půl hlavy česneku
koření Tandoori masala / asijské/ klidně nahraďte pepřem a parikou
sůl
Jogurt, koření, zázvor, lisovaný česnek smícháme a potřeme jím hojně osolenou tresku a necháme 2 dny v chladu odležet.
Smažíme ve fritéze pouze jednu minutu a podáváme se šťouchanými brambory se smetanovým přelivem a pak
gratinovanými.
Tak šťastnou cestu, úspěšný lov a dobrou chuť!
Eva Lenkvíková, Liberec
Ostrovy Lofoty leží v severním Norsku nad severním polárním kruhem a jsou omývány vodami Atlantiku. My jsme zvolili dopravu v kombinaci auto a trajekt. Cestovali jsme ve třech lidech nonstop dva dny a dvě noci 2800 kilometrů. Tento způsob dopravy je jen pro otrlé jedince a zdatné řidiče, zvláště pokud máte jako my zakoupené lístky na trajekt předem a víte, že musíte urazit téměř bez přestávky 2000 kilometrů a pak budete mít hodinu rezervu před naloděním. Zkrátka nikde nesmíte chybně odbočit, natož pak zabloudit. Švédské i norské silnice jsou ale dokonale značené, ve výborném stavu a nikdo z řidičů si nedovolí překročit povolenou rychlost. Pokuty jsou zde hodně vysoké. Cestou napříč severním Norskem nelze nepotkat soby, losy, lovící lišky, ti všichni ovšem pravidla silničního provozu zásadně nedodržují.
My jsme se na Lofotech ubytovali v klasické norské dřevostavbě zvané „ rorbu“, což je červený rybářský domek, který dříve sloužil pro ubytování sezonních rybářů. Dnes tato typická dřevěná obydlí majitelé pronajímají turistům. Dostali jsme k dispozici motorovou loď v délce asi 6 metrů a dále místnost, tzv rybárnu filetárnu s přilehlým mrazícím boxem velikosti asi 2x3 metry. No a tak jsme mohli vyrazit na moře vyzbrojeni speciálními pruty na mořský rybolov, všemi těmi pilkry, gafy a noži a zachumláni do nepromokavých overalů pro „ mořské vlky.“ Tou hlavní součástí výbavy ovšem byl echolot a družicová navigace GPS a samozřejme podrobné mapy pobřeží. Echolot je ultrazvukový přístroj, který zakresluje profil mořského dna a přítomnost hejna ryb. Bez tohoto zázraku je lov o pouhopouhé návodě. My jsme však jeli na „ tutovku.“ Já jsem rybářský prut dostala do rukou prvně v životě a ze začátku jsem jej držela „jako prase kost,“ ale stejně mi na něj nastoupila osmdesáticentimetrová rybička. Lovili jsme hlavně ryby treskovité – tresku tmavou zvanou keler, tresku obecnou tzv. obecňačku, tresku brosmu a mníka a kolega se specializoval na odchyt tresky zvané catfisch neboli kočky. Naše největší exempláře kelerů měřily 125, 121 a 119 centimetrů. Někdy lov probíhal za velmi tvrdých podmínek, to když vlny vysoké 1,5 metru s naší bárkou kymácely tak, že jsme se neudrželi na nohou, do lodi cákála voda a my přemýšleli, jestli budeme zvracet ze strachu o život či z kinetozy nebo jestli vypneme mozek a necháme plně rozvinout potlačené lovecké pudy. Rozhodli jsme se samozřejmě pro to druhé a rybky velké jako telata poslušně „nastupovaly do výtahu“ a mnohdy po velmi vyrovnaném souboji byly vyrvány gafem do lodi, kde byly jedním šmahem zbaveny života. Ve filetárně pak byly odborným způsobem odříznuty filety a ještě odbornějším způsobem z filetů stažena kůže. No a pak se porcovalo, vzduchotěsně narovnávalo do připravených hliníkových krabic a šup s nimi do minus 22 stupňů Celsia. Tam filety čekaly až do našeho odjezdu, kdy byly zabaleny do polystyrenových krabic a ve zmraženém stavu v množství 80 kg přivěženy do Liberce.
Chtěli bychom poděkovat panu Milanu Švadlenovi a jeho cestovní kanceláři za výborné a cenné rady, za zprostředkování a zajištění skvělé výpravy.
A nakonec jeden skvělý recept na přípravu norské tresky, po jejímž požití možná zažijete alimentární orgasmus!
1 kilo tresky naporcované asi na centimetr a půl tlusté plátky
jogurt bílý
čerstvý zázvor velikosti 3x3 cm nastrouhaný
půl hlavy česneku
koření Tandoori masala / asijské/ klidně nahraďte pepřem a parikou
sůl
Jogurt, koření, zázvor, lisovaný česnek smícháme a potřeme jím hojně osolenou tresku a necháme 2 dny v chladu odležet.
Smažíme ve fritéze pouze jednu minutu a podáváme se šťouchanými brambory se smetanovým přelivem a pak
gratinovanými.
Tak šťastnou cestu, úspěšný lov a dobrou chuť!
Eva Lenkvíková, Liberec